Česká antarktická stanice J. G. Mendela představuje unikátní výzkumnou infrastrukturu nejen na české národní úrovni. Jedná se o excelentní výzkumné pracoviště s dlouhodobým multidisciplinárním výzkumem zaměřeným na nezamrzající suchozemské ekosystémy a geosystémy Antarktidy. Stanice se nachází v severní části ostrova Jamese Rosse (poloostrov Ulu) v blízkosti Antarktického poloostrova. Byla vybudována v letech 2004-2006 a od jejího vybudování ji provozuje Český antarktický výzkumný program se sídlem na Masarykově univerzitě v Brně. Základna je v provozu pouze během australského léta, tj. obvykle od ledna do poloviny března. Základní koncepce stanice požaduje reálné naplnění ekologických požadavků s využitím obnovitelných zdrojů energie (větrná energie, sluneční záření). Mnohá technická řešení jsou v kontextu antarktických stanic velmi inovativní. Výsledkem je moderní a ekologicky propracované polární výzkumné zařízení, které nabízí vhodné podmínky pro pobyt až šestnáctičlenné posádky. Stanice nabízí vysokou kvalitu ubytování (jednolůžko/dvojlůžko/trojlůžko na pokoji), teplotní komfort pokojů, osobní hygienické zázemí (teplá a studená voda, sprchy, toalety) a poskytuje základní podmínky pro vědeckou práci včetně “suchých” a “mokrých” laboratoří s potřebným laboratorním vybavením.
Údržbové a technické místnosti pro technické zabezpečení vědecké činnosti jsou plně vybaveny řemeslnými a výrobními nástroji včetně svařovacího agregátu, kompresoru, mobilních dieselových elektrocentrál a elektrických přístrojů (brusky, vrtačky, pily, pájecí lampy atd.). Pro pobřežní dopravu (kabotáž) v rámci výzkumného území jsou k dispozici tři motorové čluny typu Zodiac; v případě nevhodných povětrnostních podmínek pro plavbu po moři jsou k dispozici dvě terénní vozidla pro podporu pozemních operací. Dobře vyškolený technický personál stanice je vždy připraven vědcům pomoci.
Terénní tábor “CZ*ECO Nelson” na ostrově Nelson na Jižních Shetlandách býval jedinou soukromou výzkumnou stanicí v Antarktidě, kterou založil nadšený český občan pan Jaroslav Pavlíček v sezóně 1988-89, původně pod názvem “Eco-Nelson”. V roce 2017 byla tato poměrně specifická infrastruktura (vč. zvykového práva užívání spojeného s lokalitou) odkoupena Českou antarktickou nadací (https://www.antarcticfoundation.cz/en/), která stanici pronajala na 99 let Českému antarktickému výzkumnému programu se sídlem na Masarykově univerzitě k jejímu provozování. Zařízení bylo přejmenováno na CZ*ECO Nelson a již v sezóně 2018-19 byly zahájeny dlouhodobé rekonstrukční práce s cílem zlepšit stav budovy a vytvořit důstojné vědecké zázemí umožňující (české) výzkumné aktivity na ostrově Nelson. V současné době se vědecké výzkumy zaměřují na oblasti klimatologie, ornitologie a fyziologie rostlin. Stanice se nachází v nezaledněné oáze o rozloze 4 km2 na severním cípu ostrova Nelson. Nezamrzlá oblast má členitý reliéf, ale zároveň je hojně pokryta vegetací, nakolik to drsné podmínky dovolují. Podnebí je zde teplejší a oceánské díky vystavení silným západním větrům a mírným vzduchovým masám ve srovnání se závětrnou polohou ostrova Jamese Rosse s více kontinentálním podnebím.
Výzkumná skupina Polar-Geo-Lab se zaměřuje na výzkum a dlouhodobé sledování různých abiotických prostředí Antarktidy, tj. ledovců, permafrostu, atmosféry a hydrosféry, v měnících se klimatických podmínkách. Polar-Geo-Lab má k dispozici základní terénní a laboratorní vybavení umožňující výzkum antarktických atmosférických, ledovcových, permafrostových a jezerních geo- a ekosystémů a jejich probíhajících i minulých změn. Polar-Geo-Lab je rozdělen do dvou hlavních pracovních skupin: 1) klimaticko-ledovcová pracovní skupina, která se zaměřuje na meteorologii, klimatologii a glaciologii, a 2) geovědní pracovní skupina, která se soustředí na geomorfologické procesy, permafrost a periglaciální prostředí a (paleo)limnologii.
Laboratoř polární biologie se skládá ze dvou pracovišť: (1) Laboratoř života v extrémních prostředích a (2) Česká sbírka mikroorganismů. První z nich zaměřuje pozornost na stresovou fyziologii polárních autotrofů, jako jsou např. mechy, lišejníky, řasy a sinice. Obsahem druhé jsou heterotrofní mikroorganismy, jako jsou např. bakterie a houby.
EEL
Laboratoř pro život v extrémních prostředích (EEL) je součástí zařízení sloužícího k výzkumu Antarktidy (především lokality podél Antarktického poloostrova) a Arktidy (především Špicberky). V obecném smyslu je jejím posláním zkoumat reakce extrémně polárních organismů, zejména autotrofních lišejníků, řas a sinic, na stresové faktory prostředí. Hlavními směry výzkumu jsou: (1) stresová fyziologie extrémofilních autotrofních organismů polárních oblastí, jako jsou sinice, řasy, lišejníky a mechy. (2) optimalizace kultivačních technik antarktických autotrofů, (3) reakce polárních řas, sinic, lišejníků a mechů na probíhající klimatické změny, zejména oteplování atmosféry a ozonovou díru, (4) sběr a taxonomie autotrofů z Antarktidy. Laboratoř EEL je dobře vybavena pro laboratorní experimenty zaměřené na odolnost polárních autotrofů vůči stresovým faktorům. V posledních dvou desetiletích se při studiu fotosyntézy polárních autotrofů používají pokročilé biofyzikální metody.
Česká sbírka mikroorganismů (CCM) je Centrum biologických zdrojů (BRC), které slouží jako depozitář a distribuční zařízení pro bakteriální a vláknité houbové kultury určené pro výzkum, průmyslové aplikace, vzdělávání a obecný vědecký zájem. Kultury CCM jsou uchovávány převážně ve formě lyofilizovaných ampulí nebo v kapalném dusíku, některé kultury hub jsou uchovávány pod parafínovým olejem nebo v destilované vodě. V posledních dvou desetiletích je antarktickým bakteriím a houbám věnována stále větší pozornost. V současné době má CCM speciální sbírku antarktických izolátů, která obsahuje asi 10 000 kmenů bakterií a hub žijících na skalách. Některé z těchto mikrobiálních izolátů jsou k dispozici dalším výzkumníkům, neboť byly zařazeny do České antarktické mikrobiální biobanky (CAMB). Bakteriální kmeny byly izolovány z různých zdrojů, např. z vody, jezerních sedimentů, půdy, úlomků hornin, kryokonitu a živočichů. Výzkum antarktických bakteriálních izolátů se zaměřuje především na biodiverzitu a taxonomii různých skupin bakterií, např. psychrofilních, oligotrofních nebo heterotrofních či bakterií vázaných na živočichy. Zvláštní pozornost je věnována grampozitivním bakteriím, které produkují antibakteriální sloučeniny. Výzkum mikroskopických hub se zaměřuje především na studium druhové rozmanitosti a taxonomie černých mikrokoloniálních hub osídlujících povrch hornin.
