O nás

Historie

Česká republika patří k zemím, které dlouhodobě provádí významný vědecký výzkum v Antarktidě a těší se mezinárodnímu uznání. Od roku 2006 má na severní části ostrova Jamese Rosse vlastní výzkumnou stanici. Zde ji v letech 2004-2006 vybudovala Masarykova univerzita, aby sloužila jako základna pro antarktický výzkum Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a dalších národních i mezinárodních akademických institucí. Plány na zřízení české základny v Antarktidě sahají až do 90. let minulého století, kdy byly zahájeny nezbytné právní, logistické a později i stavební přípravy.

Čeští vědci v té době neprovozovali žádnou infrastrukturu schopnou zajistit technické, logistické a laboratorní zázemí pro komplexní multidisciplinární excelentní výzkum v polárních oblastech. Výstavba stanice byla dokončena v únoru 2006. Od oficiálního otevření 22. února 2007 se zde každé jižní léto konají úspěšné vědecké expedice. Základna nese jméno Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela, pojmenovaná po J.G. Mendelovi (1822-1884), zakladateli moderní genetiky a průkopníkovi meteorologie, který v Brně žil a pracoval.

Český antarktický výzkumný program

Masarykova univerzita je jedinou univerzitou na světě (a jedinou veřejnoprávní institucí v České republice), která vlastní a provozuje vědeckou stanici v Antarktidě. Provoz této unikátní výzkumné infrastruktury (dále také „VI“ nebo jen „stanice“) ve správě Masarykovy univerzity, která zahrnuje Českou vědeckou stanici J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, její technicko-logistické zázemí na Nelsonově ostrově a pomocnou laboratorní a technickou infrastrukturu umístěnou v prostorách Masarykovy univerzity v Brně, bez kterých by provoz stanice nebyl možný, přináší české i zahraniční výzkumné komunitě unikátní možnost provádět komplexní multidisciplinární výzkum v oblasti, která v současnosti prochází dosud nevídanými změnami přírodního prostředí a která má zcela zásadní vliv na celoplanetární systém. Svým dlouhodobým a mezinárodně uznávaným antarktickým výzkumným programem (dále také Český antarktický výzkumný program, který užívá i v češtině anglickou zkratku CARP, tj. Czech Antarctic Research Programme) realizovaným díky této VI zajišťuje Masarykova univerzita České republice udržení konzultativního členství v rámci společenství zemí sdružených Smlouvou o Antarktidě, a umožňuje tak ČR spolurozhodovat o současném i budoucím využití tohoto kontinentu.

Národní antarktický výzkumný program je v zahraničí chápán jako zásadní iniciativa financovaná vládou, jejímž primárním cílem je prohloubit vědecké poznatky a porozumění antarktické oblasti a tím i celosvětovému geo-ekosystému. Hlavní přínosy existence státem podporovaného národního antarktického výzkumného programu (v případě České republiky tedy CARP), spočívají v tom, že národní antarktický výzkumný program poskytuje cenné vědecké poznatky; přináší však také výhody pro národní ekonomiku a ochranu životního prostředí a zároveň přispívá k budování a zlepšování mezinárodních vztahů jak vědecké komunity, tak i zahraniční politiky, jakož i národní bezpečnosti.

Struktura

Řídící struktura CARP je uspořádána na několika úrovních, přičemž hlavní orgán v hierarchii tvoří výkonný management tvořený radou koordinátorů. V čele výkonného vedení stojí hlavní řešitel (odpovědný vědec), s nímž v radě zasedají čtyři koordinátoři jednotlivých základních výzkumných sekcí (tj. Vědy o atmosféře, Geovědy, Rostlinná fyziologie a ekologie a Mikrobiologie), koordinátor operací a správce stanice J.G. Mendela. Na výše uvedenou radu koordinátorů dohlíží dozorčí rada a spolupracuje s vědeckou radou a externím poradním sborem. Podpůrné služby zahrnují administrativní a technický personál, logistiku a vztahy s veřejností.

ATCM

Smlouva o Antarktidě byla podepsána ve Washingtonu 1. prosince 1959 a vstoupila v platnost v roce 1961. V současné době má Smlouva o Antarktidě 29 konzultativních stran (včetně České republiky) a 25 nekonzultativních stran. Smlouva o Antarktidě upravuje právní režim Antarktidy a souvisejících oblastí jižně od 60° jižní šířky. Strany Smlouvy se každoročně scházejí “za účelem výměny informací, společných konzultací o otázkách společného zájmu týkajících se Antarktidy a formulování, zvažování a doporučování opatření na podporu zásad a cílů Smlouvy svým vládám”. Tato setkání jsou známá jako Konzultativní setkání Smlouvy o Antarktidě (ATCM).
Smlouva stanoví, že Antarktida může být využívána pouze k mírovým účelům. Zakazuje jakákoli opatření vojenského charakteru, jako je zřizování vojenských základen a opevnění, provádění vojenských manévrů, jakož i testování jakéhokoli typu zbraní. Umožňuje svobodný vědecký výzkum v Antarktidě. Za účelem splnění tohoto cíle se strany dohodly, že si budou vyměňovat informace o všech projektech svých vědeckých programů a jejich výsledcích. Jako nástroj pro zajištění dodržování ustanovení Smlouvy jsou dohodnuty pravidelné inspekce. Smlouva o Antarktidě dále zakazuje jakékoli jaderné výbuchy v Antarktidě a ukládání radioaktivního odpadního materiálu v těchto oblastech. Po dobu platnosti Smlouvy o Antarktidě jsou zmrazeny všechny dříve vznesené územní nároky.
Československo bylo první zemí, která 14. června 1962 přistoupila ke Smlouvě o Antarktidě. V roce 2013 byl na zasedání ATCM v Bruselu uznán poradní status České republiky jako smluvní strany Smlouvy o Antarktidě s účinností od 1. dubna 2014. Česká republika hostila XLII. zasedání ATCM v roce 2019 v Praze.

SCAR, COMNAP a EPB

Masarykova univerzita, která je od počátku pro Český antarktický výzkumný program domácí institucí, vykonává členská práva a povinnosti v dalších pro zachování Konzultativního statusu ČR nezbytných mezinárodních organizacích: od r. 2013 COMNAP (Council of Managers of National Antarctic Programs, Rada manažerů národních antarktických programů) a od r. 2014 SCAR (Scientific Committee on Antarctic Research, Vědecký výbor pro výzkum Antarktidy). Ve světle vývoje situace v koordinaci a kooperaci v polárním výzkumu v rámci zemí EU se pro budoucí zajištění optimálních možností a výhodného postavení jeví jako naprosto esenciální zajistit České republice též zastoupení v organizaci European Polar Board (EPB); o toto členství Masarykova univerzita (resp. na ní sídlící Český antarktický výzkumný program) žádá v roce 2024.